Králíček a morčátko spolu - ano nebo ne?

Tento článek jsem s dovolením zkopírovala z webu www.kralici.cz, jelikož lépe to snad ani popsat nelze🙂

Proč? Protože pro králíka není přirozené sdílet noru ani s jiným králíkem, je zcela vyloučené sdílení ubikace s jiným živočišným druhem. Ve stejném bytě se králík a jiný živočišný druh (kromě fretky) mohou snést pouze za určitých podmínek (viz níže). Pokud je nám život jiného zvířete milý, nikdy ho jen tak nestrkáme králíkovi do klece s naivní představou "Ták...a odteď se budete kamarádit." Mohlo by to velice špatně dopadnout!!! (viz níže)

Králík + morče = NE!

Králíka a morče v jedné ubikaci chovat nesmíme, protože:

1. morče je inteligenčně na nižší úrovni než králík, což v praxi například znamená, že nemusí pochopit princip záchůdku. I když je králík zpravidla větší, může se stát morče agresorem, který bude králíka napadat a sexuálně obtěžovat. Známé jsou i případy, kdy morče ožíralo králíkovi srst až na kůži.
2. králíci ve své kleci obvykle vetřelce nesnesou a snaží se ho vyhnat ven, což by morče jednak uvádělo do dlouhodobého stresu a jednak by to v extrémním případě mohlo skončit i smrtí morčete. Králík by také mohl morče sexuálně obtěžovat a znepříjemňovat mu tím život. Určitou ochranou by pro morče mohl být domeček, do kterého se králík nedostane, ale co je to za život trávit celé dny a noci vyděšený a schoulený někde v rohu domečku a bát se vystrčit čumák ven, protože je tam naštvaný nebo nadržený králík? Stresované zvíře je samozřejmě také náchylnější k nemocem (např. plíseň), protože stres oslabuje jeho imunitní systém,
3. morče potřebuje krmivo obsahující vitamin C. Králík si vitamin C umí v těle vytvořit sám. Pokud by měl králík dlouhodobě nadbytek vitaminu C, může to vést až k vážným zdravotním problémům.
4. králík a morče k sobě prostě nepatří, nerozumí si, mají jinou řeč těla a jejich spolužití ve smyslu "aby si dělali vzájemně společnost" je absurdní. Je to stejné, jako by Vás chtěl někdo ubytovat společně s opicí.

"Vytahují" morčata z králíků nemoci?

Králíci jsou za běžných okolností nositeli bakterií Bordetella bronchiseptica a Pausteurella multocida, které jsou přítomny v jeho dýchacích cestách. Na první pohled to poznat není, zdravému králíkovi nijak nevadí. Pokud se však tyto bakterie přenesou na morče (ohrožena jsou morčata s oslabenou imunitou), je vysoce pravděpodobné, že morče umře. Na morče se z králíka můžou přenést i různí střevní parazité (klostrídie, giardie apod. - ne však kokcidióza!), což ovšem neznamená, že by morče z králíka nemoc "vytáhlo" a tím ho zachránilo. Králík zůstává i nadále nemocný, ale první se nemoc projeví u morčete. Králičí mor a myxomatóza na morče přenosné nejsou.

Proč chovají v zverimexech králíky společně s morčaty?

Ve zverimexech můžeme často vidět klece, akvária a ohrádky plné morčat a králíků, kteří si tam spolu naoko spokojeně vegetí. Problémem však je, že ve zverimexech spolu takto bydlí zpravidla velmi mladí králíci a velmi mladá morčata (nadto jsou často předčasně odstaveni, aby byli ještě menší, roztomilejší a tím i prodejnější), což znamená, že oba druhy jsou v době prodeje miminkovsky nezáludná dobrosrdečná stvoření, kterým je docela jedno, s kým bydlí, a zverimex tak ušetří místo za další ubikace. To se však s nástupem puberty mění a zvířata se stávají teritoriálními (začínají si chránit a bránit své území) a taky se v nich probudí rozmnožovací instinkty. Proto můžeme být čas od času ve zverimexech svědkem toho, jak již téměř dospělé morče vrká a obtěžuje sexuálně svoje spolubydlící, případně jak si dospívající králík brání svoje území a vetřelce se z něj do slova a do písmene snaží vyštípat.

Morče a králíka můžeme pouštět pod dozorem společně běhat. Vždy však dáváme pozor, zda se králík nechová teritoriálně a neútočí na morče s úmyslem chránit si své území a vetřelce z něj vyhnat. Pokud k něčemu takovému dochází, pouštíme zvířata odděleně.

Pokud si plánujeme koupit králíka a k němu rovnou morče, neboť je nám jasné, že na králíka budeme mít málo času, nepořizujeme si raději vůbec žádné zvíře. Králík, na kterého člověk nemá čas, nemá možnost se socializovat a nejde ho dost dobře ani vychovat. Takoví králíci pak tráví téměř celý svůj život zavření v kleci a stávají se z nich bezduché bytosti, které jenom leží, spí a čekají na jídlo, které je jejich jediným rozptýlením v bezbřehé nudě vězení.
Při pořizování králíka je důležité vědět, že králík ve dne převážně spí, a proto ho naše nepřítomnost (práce, škola) nikterak netrápí. Pokud se mu dostatečně věnujeme po našem příchodu (eventuálně před odchodem), na dobu naší nepřítomnosti žádného společníka nepotřebuje.

Pokud znáte případ, kdy králík s morčetem žil v jedné kleci a majitel to prezentuje jako příklad báječného kamarádství, není to až tak pravda. Je to dost výjimečný případ a opravdu nelze doporučit! Králík není pro morče a ani morče pro králíka žádný opravdový kamarád. Každý mluví jinou řečí a má jiné sociální chování. Pokud si na sebe králík a morče zvykli, měl majitel spíše víc štěstí než rozumu, a zvykli si na sebe proto, protože měli oba nekonfliktní povahu (a králík nebyl teritoriální, což je dost vzácné) a protože nedostali na výběr. Pokud by králík měl druhého králíka a morče druhé morče, ani jeden by po tom druhém nevzdychl a v lepším případě by se ignorovali.

Morčata je vhodné chovat minimalně po dvou stejného pohlaví.